Cílem testování bylo porovnat výsledky monitoringu získané pomocí různých metod sběru dat o opylovačích. Tyto metody využívají odlišné principy – pasťování vs. individuální metody.
Výzkum vychází z nutnosti optimalizace nástrojů k hodnocení stavu a změn biodiverzity ve volné krajině. Je třeba racionalizovat vynaložené úsilí pro co nejefektivnější získání validních dat při maximálně efektivním využití finančních prostředků. Ty budou sloužit k hodnocení stavu a změn biodiverzity opylovačů v zemědělské krajině (např. při validaci a vývoji jednotlivých opatření cílících na podporu biodiverzity opylovačů – neprodukční biotopy, ekologické zemědělství, regenerativní zemědělství aj.).
Konkrétně byli monitorováni denní motýli, blanokřídlí opylovači a pestřenky pomocí metod: i) individuálního monitoringu během časově ohraničené pochůzky (Obr. 1); ii) expozice různě barevných misek (tzv. Mörickeho misky; bílá, modrá, žlutá; Obr. 2) s rozdílně dlouhou dobou expozice na lokalitě (6 hod. vs 48 hod.); iii) smýkání vegetace smýkačkou o průměru 35 cm s pevně daným počtem 50 smyků na plochu (Obr.3). Data byla sbírána v letech 2022-2023 v intenzivně využívané zemědělské krajině na okraji Prahy na celkem 40 plochách s pěti různými typy režimy managementu/hospodaření v zemědělské krajině – konvenčně obhospodařovaná orná půda, intenzivně sečené biopásy (2x ročně), extenzivně sečené biopásy (1x ročně), pásově sečené biopásy a neobhospodařované bezlesé ruderální stanoviště.
Obr. 1: Vlevo – terénní individuální monitoring denních motýlů; vpravo – individuální monitoring pestřenek a čmeláků.
Obr. 2: Detailní pohled na sestavu Mörickeho barevných misek před vybráním vzorků na konci jejich expozice.
Obr. 3: Monitoring opylovačů pomocí smýkání vegetace.
